Sindibád

Waldemar Matuška

1:KnGmížka stokrát přečtena, snad Fi castej, kdGmo to ví,
Gmse mnou spí a se mnou vstává v tiFchu méhBo pDodkroví,
snad ne každý,Gmale já mám ten Fstarý příbGměh rád,
Gmv něm se náhle že mne stává, loFdník jménem SGmindibFad.G 
R:GTak jako Sindibad, tDmou zkouším plout,
každou škálu znát a vGír a proud,
piju vzácnou sG7tavu květů zlatýCch stCmromů,
vítr dGálných mořHi cítím Dvát.
DPak jako SGindibad se vrátím dComů,
k příběhůGm své moudré DSehrezad.G 
2:Vidím štíhlou lodní příď a já na ní držím stráž,
vidím příliv, který stoupá, v džunglí břeh a bílou pláž,
jako ten můj Sindibad, bývám vlídnou břízou hnán,
a můj bárku ve snu houpá, nekonečný oceán.
: (r):
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:49.874+00:00
Výsledky hledání: